Těhulky na horské dráze

„Budoucí maminka přehodnocuje svůj dosavadní život, získává základní vazby a pocity lásky k plodu, který nosí v bříšku.“ Milovat své čerstvě narozené miminko ale není takovou samozřejmostí, jak si většina matek představuje.

„Matka se musí s novou rolí sžít, a připravit se na to, že mateřství není procházka růžovou zahradou,“ dodává Šerá. Komplikace při porodu, nedostatek spánku, roztěkané dítě, laktační problémy, to vše může být příčinou následných depresí a pochybností o tom, zda to vůbec zvládneme.

„Důležité je si uvědomit, že žádný učenec z nebe nespadl. Každé dítě je jiné, proto se doporučuje metoda pokus - omyl. Žádná, byť ta nejodbornější kniha, vám nedá recept na šťastné mateřství,“ říká zasloužilá maminka tří dětí Jana (38). „Všichni doktoři, všechny publikace, všechny webové aplikace se zajímají pouze o fyziologickou stránku věci, ale s psychikou už mamince poradí málokdo,“ uvádí zážitky z praxe Jana.

Těhulky se ve své nové roli cítí zpočátku velmi nejistě. Prvotní radost střídají obavy, zda se naučí o novorozence a kojence řádně pečovat, aby mu neublížila. Pokud si žena nezvykne na změny na svém těle (např. přibývání hmotnosti, akné, otoky), může vyhledat pomoc psychologa. „Těhotenství opravdu neposkytuje ženě příliš času, aby si zvykla na somatické změny, aby se s nimi vyrovnala,“ potvrzuje Jana. „Každou ženu nejvíc trápí, zda zůstane i po porodu pro muže přitažlivá.“ Tyto myšlenky pak ženy napadají v předporodním období stále, ať už při sledování televize či nandavání věcí do pračky.

Je tedy zcela pochopitelné, že některé ženy nepovažují těhotenství za nejkrásnější období svého života. Objevuje li se nevolnost, ruku v ruce přichází deprese, podrážděnost, plačtivost. „Těhulky o sobě často pochybují, některé se dokonce litují. Naštěstí se jedná o dočasnou psychickou labilitu,“ říká Jana.

Tyto jevy jsou opravdu naprosto přirozené,“ potvrzuje gynekoložka Šerá. „Nesmíme je však zaměňovat se stresem. Ten totiž opravdu ovlivňuje hormonální rovnováhu matky, což negativně působí na vyvíjející se plod,“ varuje Šerá.

„Nastávající maminka by měla dávat průchod svým pocitům, nedusit v sobě emoce, komunikovat se světem, ale rozhodně se vyhýbat psychickým tlakům, hádkám, pocitům zlosti,“ uzavírá Šerá.

Abychom však pochopily tuto směsici nálad, kterou prakticky nemůžeme ovlivnit, nesmíme opomenout právě tak často diskutovanou fyziologickou stránku věci. To, že se naše tělo zmítá v ukrutné "křeči" stavů, je důsledkem funkce hormonů, bez kterých se žádné těhotenství neobejde.

Progesteron: způsobuje, že matčino tělo nepovažuje buňky dítěte za cizorodé.
Estrogeny: zvyšují totiž průtok krve děložní svalovinou a podporují růst dělohy
Lidský placentární laktogen: podporuje růst prsou, ale i tvorbu mléka a ovlivňuje také celkově metabolizmus těhotné ženy.
Endorfin: hormony štěstí, které pomáhají ženám zvládnout stres a bolest
Oxytocin: vyvolává porodní stahy dělohy během porodu, je spouštěčem laktace
Relaxin: uvolňuje vazy, svalstvo pánevního dna

Ani nejlepší šejkr nenamíchá takový koktejl. Nedivme se tedy, že naše nálady kolísají. Není to řeč mozku, ale řeč těla. Jako na horské dráze. Nahoru, dolů, nezastavujeme… Euforie, deprese, jedeme dál… den za dnem, měsíc za měsícem. Porod se blíží a my zasloužíme velkou pochvalu