Ukažte mi, ať slyším, co píšu

Nejschopnější žáci sami přijdou na to, jak se mají učit. Ale co ti ostatní? Kdo jim pomůže osvojit si správné studijní techniky, aby poslední ročníky základní školy a první ročníky střední školy byly schopni zvládnout bez problémů?

Mnozí rodiče se doma se svými dětmi učí, pomáhají jim s domácími úkoly a dbají, aby byli jejich potomci na následující den připravení. Kolikrát se však cítí bezmocní, když sami nerozumí zadání úkolu, nebo neznají způsob, jak dítěti učební látku vysvětlit. Rezignují slovy: "Měl jsi při hodině poslouchat!" či "Tak si to znovu přečti, v učebnici to máš!" Můžeme tedy od rodičů chtít, aby děti naučili, jak správně studovat? Co vlastně čekají rodiče od učitelů a učitelé od rodičů? Jsou obě strany schopné si svá očekávání sdělit třeba na třídních schůzkách? Spíše výjimečně.

Zpravidla mají rodiče vyučující za odborníky, kteří by měli zvládnout všechno, a to počínaje uměním děti vzdělávat a konče zvládáním výchovných problémů, které se objeví ve škole. Naproti tomu pedagogové jsou toho názoru, že rodič je ten, který své dítě vychovává, zodpovídá za přístup ke škole a jehož vizitkou je chování dítěte. Jen těžko lze říci, kde je vlastně pravda.

Myslím si však, že v silách pedagogů je pomoci dítěti zjistit, co mu ve výuce nejvíce vyhovuje, a přizpůsobit se tomu. Často se hovoří a vyzdvihuje individuální přístup. Ač to je ideální představa, praxe bývá odlišná. Reálné však je rozdělit si třídní kolektiv na "typy studujících". Jde o maximálně tři skupiny dětí ve třídě, u kterých převládá některý z typů. Bere se v úvahu, jakým způsobem snáze fixujeme a chápeme informace.

Psychologie učení rozlišuje tři základní typy studujících:
Zrakový (vizuální) typ
U zrakového typu jsou dominantní zrakové představy, dobrá paměť na tváře, vzhled předmětů. Výbornou pomůckou pro tento typ je barevné zvýrazňování důležitého textu, názorné ukázky, schémata, obrázky, animace, mapy atd.

Sluchový (auditivní) typ
Člověk patřící do této kategorie si velmi dobře vybaví, co slyšel - výklad, učení nahlas či poslech audiozáznamu. Ideální jsou pro něj přednášky.

Pohybový (motorický) typ
Tento člověk si zase lehce vybaví pohybové představy. Paměť má na taneční, sportovní pohyby atd. Student si dobře vybavuje zvláště to, co si sám zapsal, činnost, kterou sám vykonal.

Možná i vy sami jste zvědaví, ke kterému z uvedených typů patříte, příště si budete moci udělat test, který vám napoví.