Naučte své miminko plavat

Chcete mít jednou zdravé a šikovné dítě? Zapojte se do kurzů plavání pro kojence a batolata. Pro těhulky jsou kurzy plavání rovněž přínosné. Chodit s dítětem plavat je in. A není se čemu divit.

Dítě se až do narození vyvíjí obklopené vodou v děložní dutině. Vodní prostředí je pro něj tedy přirozené. Cílem plavání kojenců je souměrný rozvoj pohybového ústrojí a urychlení psychického vývoje. To platí pro děti zdravé, stejně jako pro děti zdravotně postižené. Celkový přínos plavajících dětí je v posilování odolnosti organismu, zlepšuje se kapacita plic, funkce srdečního svalu, dále se pozitivně upravuje trávení, spánek a chuť k jídlu.

Zvědavost mi nedala. Navštívila jsem jednu cvičební lekci se svou kamarádkou – novopečenou maminkou a jejím pokladem. Pozorně jsem vše sledovala a naslouchala pokynům trenérky. Plavat mohou děti od pěti měsíců věku. Mladší děti vyžadují speciální přístup. Cvičební jednotka probíhá v bazénku, kde teplota vody neklesá pod 30 ̊C. Na vodě se vznáší molitanové hračky, které mají děti vizuálně zaujmout a podněcovat jejich smysly. Do bazénku vstupuje pět maminek.
Jejich ratolesti se vody evidentně nebojí, byť jsou to všechno děti mladší jednoho roku. Plavecký výcvik začíná pod vedením mladé instruktorky se zdravotnickým vzděláním. V zásadě se nejedná o skutečné plavání, ale o návyky pohybu ve vodě a pod vodou v náručí maminek. Děti se učí zadržet dech pod vodou. To zvládne většina dětí během dvou až tří měsíců. Při pravidelné docházce se již roční dítě nebojí samo skočit do vody a vyhrabat se na povrch. Děti, které se dostaly na tuto úroveň se zařazují do skupiny batolat (1. – 3. rok). Batolata mají k dispozici větší bazén s vodou kolem 28 ̊C. Jejich soustavný pobyt ve vodě se prodlužuje. děti jsou schopny samostatného pohybu (samozřejmě pod dozorem), s pomocí zvládají i náročnější plavecké techniky. Pohyb ve vodě je pro ty nejmenší přínosem a zlepšuje kontakt mezi dítětem a matkou. Ano, viděla jsem spoustu spokojených tvářiček, ale i uplakánky.

A jakpak je to s hygienou, zajímala jsem se. Děti by měly mít vždy plavky a navíc plenkové kalhotky pro případ, že by se pokakaly. I to se samozřejmě stává. V takovém případě se bazének vypouští a dezinfikuje. Předejít riziku kálení dětí je dodržovat omezení nejíst a nepít 60 minut před vstupem do vody. Občerstvení miminek přichází až po ukončení cvičení. Děti zpravidla bývají při větší chuti a po nasycení spokojeně usínají.

Co se týká finanční náročnosti, vyplatí se do vodních aktivit investovat. Ceny se nepatrně liší podle regionů. V průměru se však pohybují kolem 500 Kč/10 lekcí. Jak jsem zmínila hned na začátku, plavat nechodí jen maminky s dětmi, ale i nastávají maminky. Ty zvědavě pokukují po těch, co už chodí na plavání kojenců. Některé skoromaminky se přihlašují ještě s nenarozeným dítětem. O tom svědčí i skutečnost, že naplnit kapacity nebývá problém. Spíš naopak. Poptávka je větší než nabídka.

Návštěva u plaváčků pomalu končí. Maminky i jejich ratolesti si to v teplém bazénku evidentně užívají. Udělaly na mě ohromný dojem. Nelze než doporučit k osobnímu vyzkoušení. Dětské plavání je nejen velkou módou, ale i zdraví prospěšné.

Ptáme se za vás:
„Jaké máte zkušenosti s plaváním kojenců? Můžete je doporučit?“

Paní Helena, 31 let, dcera Adélka, 2 roky:
S dcerkou jsem chodila plavat pravidelně. K vodě měla pozitivní vztah od narození. Možná i proto, že jsem rodila do vody. V bazénku se cítila uvolněně a podle jejích reakcí si troufám říct, že tam byla šťastná. Já navázala nová přátelství s ostatními maminkami a všechny společně jsme se radovaly, jaké máme čiperné děti. Určitě to mé dceři prospělo.

Paní Veronika, 38 let, syn Patrik 3 roky
Plavání pro kojence mě ze začátku nadchlo, později jsem od něho upustila. Jedna paní lékařka mi jej doporučila, druhá vymlouvala. Rozhodné bylo to, že Patrik začal častěji trpět virózami. Nevím, zda za to mohly časté přechody z teplé vody do studenějšího vnějšího prostředí, ale na plavání jsme zanevřeli.

Na tom, zda je plavání skutečně pro miminko prospěšné či nikoliv, se nedokáže stejně jako paní Helena a Veronika, shodnout ani většina odborníků. Rizikem není samotné plavání, spojené s velkým výdejem energie, ale především schopnost maminek minimalizovat nebezpečí v podobě mikrobů a bakterií, které na dítě, procházející tepelnými změnami (např. přechod z teplého prostředí bazénku do sychravého podzimního počasí), všudypřítomně číhají. Názory pediatrů se nedají zobecnit. Nerada bych se do takového dopo – či nedoporučení pouštěla. Jde o vlastní rozhodnutí každé maminky. Jedinou radou, kterou můžeme dát, je ta, aby maminka své rozhodnutí konzultovala s vlastním lékařem, který zná zdravotní stav dítěte nejlépe. Ale i zde platí, sto hlav, sto názorů.