Existují Andělé?

Přemýšlela jsem, jestli tento příběh, nebo spíš úvahu, psát sem a jestli ji vůbec zveřejňovat.
Není totiž optimistický ani plný naděje...
Ale nakonec jsem si řekla, že jej napíšu, protože mě přinutil opět k zamyšlení a musím říct, že mi často pomáhá připomenout si, že i když je život složitý, jsou to vlastně všechno "malé věci", protože na světě existují lidé, kteří mají skutečně důvod k tomu, říkat si "proč zrovna já?!".
Mám jednu známou, nemůžu jí asi nazvat ani kamarádkou, prakticky se neznáme, vím o ní jen, že je to neuvěřitelně silná žena, které osud připravil o pravdu hodně kamenitou cestu životem. Jmenuje se "D".
"D" měla syna, od narození postiženého fyzicky i mentálně.
Bezpochyby se jí i jejím nejbližštím jeho narozením změnil život od základů.
16 let svého života zasvětila celodenní péči o něj.
Za těch 16 let poznala "D" sílu některých lidí okolo ní a slabosti jiných, musela řešit situace, které si my neumíme ani představit, musela najít smysl tohoto údělu a dokonce i jeho pozitiva.
Věří na Anděly a jejich přítomnost mezi námi. Její syn byl andělský posel na Zemi.
Po šestnácti letech se "D" život opět od základů změnil. Její syn náhle zemřel.
"D" poslala velmi zvláštní smuteční oznámení.
Nejsem věřící člověk, naopak, musím přiznat, že z čehokoliv náboženského se mi ježí chlupy.
Ale po přečtení toho oznámení jsem chodila několik dní zamyšlená.
Přemýšlela jsem o dvou věcech. Jsou naše problémy, starosti a stesky skutečně oprávněné?
A
Je to opravdu tak, že mít postižené dítě je zátěž? Rána osudu? Nebo je to požehnání? Projev obrovské důvěry od strůjců osudu? Je to klíč k vidění skutečného světa?
Ne, nehřeším na štěstí, které mám. Za nic na světě bych nechtěla stát před rozhodnutím, kdy bych byla těhotná a věděla bych, že čekám postižené dítě....
Zkuste si jej také přečíst a zamyslet se nad otázkou: "Existují Andělé"?

==============
Zvláštní druh matky
(Úryvek z knihy Ermy Bombeckové, Povolání:žena.)

Nejvíce žen se stane matkami náhodou, některé si to nevyberou, několik málo podlehne společenským tlakům a pár to udělá ze zvyku.
Každý rok se skoro sto tisíc žen stane matkami postižených dětí. Přemýšleli jste někdy nad tím, podle čeho se matky posižených dětí vybírají?
Představuji si, jak Bůh prochází po zemi a vybírá si své božské nástroje s velkou péčí a rozvahou. Pozoruje svět a přitom dává pokyny svým světským andělům, aby si dělali poznámky do ohromné účetní knihy.
,,Beth Astronngová, syn, patron svatý Matěj.
Marjorie Forestrvá, dcera, patronka svatá Cecilie.
Carrie Rutledskova, dvojčata, patron.....dejste jí svatého Gerarda, tan je zvyklý na rouhání "
Nakonec udá andělovi jedno jmému a usměje se: "Dejte jí postižené dítě."
Anděl je zvědavý. "Proč právě téhle, Bože? Je tak šťastná."
"Právě", usměje se Bůh. "Mohl bych dát postižené dítě matce, která neví, co je to smích? To by bylo kruté."
"Ale je trpělivá?" ptá se anděl.
"Nechci, aby měla příliš mnoho trpělivosti, nebo se utopí v moři sebelítosti a beznadějě. Až jí přejde první šok a odpor, zvládne to. Dnes jsem jí pozoroval.
Má to sebevědomí a nezávislost, které jsou tak vzácné a potřebné. Víš, dítě, které ji dám, žije ve vlastním světě. Musí to dokázat, aby žilo také v jejím světě a to není vůbec snadné."
"Ale Pane, myslím, že v Tebe ani nevěří."
Bůh se usmál. "Nevadí, to se sparaví. Tahle je prostě dokonalá. Má přesnou dávku sobectví."
Anděl nevěřícně vydechne: "Sobectví? to je nějaká ctnost?"
Bůh přikývne. "Kdyby se nedokázala občas od dítěte oddělit, nepřežila by to. Ano, je to žena, kterou požehnám dítětem, které nebude dokonalé. Ještě si to neuvědomuje, ale bude jí co závidět.
Nikdy nebude považovat za samozřejméani jediné vyslovené slůvko. Nikdy si nebude myslet, že ten nejmenší krůček je obyčejný. Když jí dítě poprvé řekne ,,máma", bude svědkyní zázraku a bude to vědět. Když bude slepému dítěti popisovat strom nebo západ slunce, uvidí je tak jasně, jak je uvidí v životě málo lidí.
Dovolím jí, aby jasně viděla věci, které vidím sám - nevědomost, krutost, předsudky - a dovolím jí, aby se proti nim postavila. Nikdy nebude sama. Budu jí stát po boku každou minutu každého dne jejího života, protože ona dělá moji práci."
"A co svatý patron?" zeptal se anděl a pero se mu zastavilo ve vzduchu.
Bůh se usmál. "Bude stačit zrcadlo."