Blog uživatele jessynka

Jessynčin dort

Jessynčin dort

3 žloutků, 3 bílků, 15 dkg cukru, 20 dkg hladké mouky, 10 dkg mletých oříšků, 1 sáček vanilkového cukru, 1 sáček prášku do pečiva, 1 dcl oleje, 1 lžička citronové kůry, dle potřeby sušené mléko, dle potřeby moučkový cukr, na potření bílek, dle potřeby barvivo na potraviny, 1 hrneček vařeného vanilkového pudingu, 1 balení Rama Creme Bonjour máslová pochoutka a trochu mletých oříšků

Jessynčin dort

3 žloutků, 3 bílků, 15 dkg cukru, 20 dkg hladké mouky, 10 dkg mletých oříšků, 1 sáček vanilkového cukru, 1 sáček prášku do pečiva, 1 dcl oleje, 1 lžička citronové kůry, dle potřeby sušené mléko, dle potřeby moučkový cukr, na potření bílek, dle potřeby barvivo na potraviny, 1 hrneček vařeného vanilkového pudingu, 1 balení Rama Creme Bonjour máslová pochoutka a trochu mletých oříšků

Ranč Panská lícha u Brna

Jezdecký areál Panská lícha se nachází v krásném a klidném přírodním prostředí v Brně mezi městskými částmi Lesná a Soběšice nedaleko Moravského krasu.

Něco o ranči -
Jezdecký areál nabízí krytou osvětlenou jízdárnu 60x20m, venkovní jízdárnu 40x70m, tréninkový drezurní obdélník 60x20m, závodní drezurní obdélník 60x20m, výběhy, travnaté plochy pro pastvu, kolotoč. Nacházíte se v Brně a přece můžete využít okolních lesů, které patří k areálu, ke krásným vyjížďkám do přírody. Jezdecký areál každoročně pořádá mnoho drezurních, skokových a všestrannostních závodů. Chcete-li se naučit jezdit na koni, nabízí Panská lícha jezdeckou školu, kde se naučíte nejen jízdě, ale také starostlivosti o tato krásná zvířata. To vše v individuálních hodinách se zkušenými cvičiteli. Nebo si můžete jen tak zajezdit nebo vaše děti.
Kapacita pro ustájení v prostorných boxech s automatickou napáječkou a žlabem je 50 koní. O koně se starají profesionální ošetřovatelé.

Co můžete na ranči zažít -
Vyjížďky na koních do přírody pro začátečníky i pokročilé -
edná se o jízdu na koni krásnými lesy severního okraje Brna, vyjížďka probíhá za přítomnosti zkušeného instruktora, vyjížďky probíhají ve westernových sedlech. Základní doba vyjížďky je 60 minut, lze si domluvit vyjížďku delší
Půldenní výlety -
Obvykle pouze pro pokročilé, jedná se o půlden strávený v sedle asi 4-5 hodin
Celodenní výlety -
Pouze pro pokročilé, jedná se o celý den strávený v sedle, v půlce výletu bývá vložena pauza na občerstvení.
Vícedenní výlety -
Výlety na více dní, délka výletu dle přání zákazníka, nejobvyklejší jsou výlety dvoudenní a čtyřdenní. Zajištěno je ubytování dle přání zákazníka - možno od noclehu pod širákem až po noc v hotelu. Doba strávená v sedle je závislá na délce výletu, pokročilosti jezdců a na délce naplánované trasy.
Skijöring (lyžování za koněm) -
V zimě, za příznivých sněhových podmínek
Noční vyjížďky -
Romantická noční vyjížďka na koni

Historie ranče -
Na začátku byli tři nadšenci, které už nebavilo mít koně někde ustájené a chtěli se osamostatnit. Po dlouhém hledání našli místo téměř ideální - blízko u Brna, krásné lesy, velký výběh, který si bylo možno pronajmout. Proto si domluvili nájem části pozemku a začali vyklízet nepořádek co na pozemku byl a stavět provizorní boxy pro tři koně.Tak to ve shodě fungovalo asi rok. Nic ale není ideální, a tak ze tří zbyli jen dva. Začali budovat zázemí a další boxy, aby mohli provozovat agroturistiku a ustájení soukromých koní. V červnu 2005 se ranč přesunul o 200 m dál, na pozemek, který už je v majetku ranče. Zde vybudovali několik již více vyhovujících boxů. Ze začátku se jednalo o tři boxy, v současné době jich stojí jedenáct a další se chystají. Současně přišlo na řadu zázemí pro koně i jezdce, tzn. sedlovna, šatna a klubovna. Začátkem roku 2006 rozšířili služby o minibar, aby si unavení jezdci měli čím svlažit vyprahlá hrdla či se měli čím zahřát. V půlce roku 2006 rozšířili sedlovnu a šatnu a vysypali chodníčky pro větší pohodl zákazníků. V průběhu roku 2007 pak vybudovali zbývající počet boxů (tzn. současný stav 15 boxů), začali s výstavbou stříšek před boxy a položili nový povrch (gumové pláty) v oblasti úvaziště a sprchy pro koně.
A třetí nadšenec? Ten zůstal na pronajatém pozemku (který mezitím změnil majitele) a od podzimu 2005 se věnuje také provozování ustájení soukromých koní.

Nacházíte se v Brně a přece v přírodě s možností využití okolních lesů, které patří k areálu, ke krásným vyjížďkám. Na ranč nemusíte jet jen z důvodu jízdy na koni, ale i na krásnou procházku po ranči. Především Vašim dětem se tam bude jistě moc líbit. Ranč je velký a rozlehlý a všude uvidíte pasoucí se koně. Je tam i krásná restaurace a terasa s výhledem na jízdárnu a okolní výběhy.

Autor - jessynka

Město Jilemnice leží v kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš.
Historické památky města najdete především na náměstí a jeho blízkém okolí. Uprostřed stojí empírová kašna (1836) s barokním sousoším z Braunovy dílny (1710-23) s Kalvárií z roku 1799. Celému náměstí vévodí raně klasicistní radnice (1789), přestavěna empírově. Jeho věž má empírovou arkádu, v průčelí budovy je 7 arkád křížově sklenutého podloubí. V severní části města pak najdete renesanční zámek (1895) s anglickým parkem, v kterém jsou chráněné stromy a přírodní divadlo. Před zámkem stojí pamětní deska jilemnického rodáka Františka Pošepného. V zámek samotný je pojat jako Krkonošské muzeum.

Město Jilemnice -
Jilemnice má velmi cenné historické jádro s typickou atmosférou horského městečka (náměstí ve výšce 464 m n.m., nejvyšším přirozeným bodem je kopec Kozinec o výšce 561 m) a má dnes asi 6 tisíc obyvatel. Vzhledem ke své výhodné poloze je již po léta vyhledáváno jako výhodné východisko do západních Krkonoš. Ročně jím prochází tisíce turistů vyznávající letní i zimní sporty a obdivující zdejší kopcovitou krajinu s krásnými výhledy. Původ jména Jilemnice připomíná městský znak – strom jilm ve stříbrném poli. Známá a slavná je také lyžařská tradice, díky níž je Jilemnice označována jako „kolébka českého lyžování“. Již od roku 1894 zde sportovní lyžování organizuje Český krkonošský spolek SKI, nejstarší samostatný lyžařský spolek v českých zemích. Na návštěvníky zapůsobí zejména typická atmosféra horského městečka. Město vzniklo někdy na počátku 14. století jako hospodářské a tržní centrum rozsáhlého štěpanického, později jilemnického panství drženého pány z Valdštejna. Žel není nám umožněn souvislejší pohled do nejstarší historie, neboť naprostá většina pramenů byla zničena (zejména požárními katastrofami v roce 1788, 1803 a 1838). Pravidelný půdorys náměstí a přilehlých ulic nám napovídá, že město vzniklo patrně na zeleném drnu.
V minulosti se v obci rozmohlo plátenictví, které dosáhlo vrcholu na přelomu 18. a 19. století a to hlavně díky - hraběcímu rodu Harrachů, jehož příslušníci jej pozvedli na světovou úroveň.

Historie Jilemnice -
Město vzniklo někdy na počátku 14. století jako hospodářské centrum rozsáhlého štěpanického panství drženého pány z Valdštejna. Pravidelný půdorys náměstí a přilehlých ulic nám napovídá, že město vzniklo patrně na zeleném drnu.
Odlehlá poloha léta chránila město před vážnými válečnými pohromami, ale na druhé straně způsobila jeho pomalý rozvoj. Ten byl ještě výrazněji omezen od roku 1492, kdy si Valdštejnové město i panství rozdělili na dvě samostatné části. Z 15. století pocházejí první zmínky o jilemnických dolech, v následujícím století se připomíná zdejší vyspělé plátenictví. Katastrofální pro město byly důsledky třicetileté války. V roce 1634 bylo vypáleno Švédy a zchudlo natolik, že stavba skromné dřevěné školky v roce 1638 a znovu v roce 1683 si vyžádala spolupráci obou částí rozdělené obce a odprodej části obecního majetku. Obchod váznul po celé 17. století, a pokusy obnovit zdejší těžbu rud se minuly účinkem.

Krkonošské muzeum -
Krkonošské muzeum bylo založeno v roce 1891 v souvislosti s prvními přípravami na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze. První expozice byla nainstalována na přelomu století v bývalé dívčí škole, později se muzeum několikrát stěhovalo, delší dobu užívalo místnosti v přízemí staré radnice, od roku 1953 sídlí v bývalém zámku hrabat Harrachů. Již v roce 1929 vznikly zárodky tří dnešních expozičních bloků: historicko-etnografického, lyžařského a galerijního, ale rozvinout je bylo možno až po přestěhování do zámku. Muzeum se tedy ve svém sbírkotvorném programu zaměřuje především na historii a národopis západních Krkonoš, počátky a vývoj českého lyžování, v galerijní oblasti především na dílo Františka Kavána (1866 - 1941). Od roku 1979 je muzeum součástí Krkonošského muzea při Správě krkonošského národního parku.

Co v muzeu uvidíte -
Současné expozice zachycující historický vývoj a lidovou kulturu západních Krkonoš. Zvláštní zmínku si zde zaslouží především bohatý soubor dokladů cechovního života, v němž dominuje unikátní kolekce 33 pohřebních štítů, vyrobených pasířem Ambrožem Erbenem v 1. polovině 19. stl. Také téměř 200 let stará příze se řadí mezi zdejší unikáty - 296 m ručně vyrobeného vlákna váží pouze jediný gram a jedná se o svého druhu nejjemnější lněnou přízi na světě. Největší návštěvnické pozornosti se po zásluze těší unikátní Metelkův mechanický betlém. Lyžařská část bohatě ilustruje počátky českého lyžování, Kavánova galerie vlastní mimo jiné téměř 90 děl tohoto předního českého krajináře.

Kostel sv. Vavřince -
Vrcholně barokní stavba z let 1729–36, postavená podle projektu J. J. Aichbauera. Typicky barokně nadýchaný tvar střech vzal zasvé při požáru města roku 1838. Tehdy byla chrámová loď narychlo zakryta obyčejnou sedlovou a věž stanovou střechou. Roku 1994 prošel celkovou rekonstrukcí.
Cenný je stylově jednotný interiér včetně gotické madony z počátku 15. století a cínové křtitelnice z roku 1545. Vynikající Kalvárie, kazatelna, andělé světlonoši a reliéf zavraždění sv. Jana Nepomuckého ze 2. čtvrtiny 18. stol. Akustiky lodi využívají barokní varhany z roku 1788, dílo varhanáře z Králík. Obraz „Umučení svatého Vavřince" nad oltářem namaloval Dominik Kinderman. Další výzdobu kostela provedl řezbář a sochař Jan Sucharda.

Zámek Jilemnice -
Zámek pochází z 16. století, kdy jej nechali postavit Křinečtí z Ronova, od nich panství zdědili Harantové z Polžic a Bezdružic a v roce 1701 zámek koupil pokrokový rod Harrachů, kteří ho v letech 1714 a 1895 rozšiřovali do dnešní podoby (původní zámek obnášel pouze západní křídlo s hodinovou věží). Za fašistické okupace během 2. světové války byl jejich majetek zkonfiskován a rodina Harrachů pronásledována režimem. Po válce budova i pozemky připadly československému státu. Dnes je zde Krkonošské muzeum s expozicí dějin lyžařství. V západní části se dochovaly křížové klenby a v patře klenba hvězdová. V bývalé kuchyni klenba „pruská placka“ s koutovými výsečemi. Díku tomu, že v roce 1945 po zabrání zámku došlo k vytvoření podrobného inventáře, máme dnes celkem jasnou představu o vybavení jednotlivých místností. Ať to jsou rozsáhlé sbírky porcelánu (loketský, drážďanský, vídeňský, míšeňský) a skleněné servisy. Nábytek byl barokní, empírový i z dob romantismu (19. století). Neopomenutelné jsou sbírky grafiky a map, obzvláště Grauparova mapa z roku 1765. Další cenností byly sbírky zbraní a loveckých trofejí. Také je třeba se zmínit o dobře vybavené kuchyni s velikým sporákem v přízemí a středovém schodišti. Zajímavostí zámku je určitě největší soubor cechovních štítů v České republice a nejjemnější lněná příze na světě.

Zámecký park -
Rozkládá se na ploše zhruba 4 ha. Jeho jádro je doloženo již v 17. století, kdy měl zřejmě ještě renesanční podobu. Později prošel řadou úprav, poslední v 90. letech 19. století za hrabat Harrachů. Najdeme tu řadu krásných a cenných dřevin. K nejkrásnějším stromům patří mohutná lípa při hlavní bráně. V zámeckém parku proti vstupní bráně stojí pomník geologa Františka Pošepného, vynikajícího českého vědce, světoznámého geologa a mineraloga. Je zakladatelem světové ložiskové geologie. Reliéf pomníku je dílem Bohumila Kafky. Podle svého přání byl František Pošepný pochován na katolickém hřbitově v rodné Jilemnici.

Zvědavá ulička -
Ulička reprezentuje vynikající soubor lidové architektury, postavený většinou po velikém požáru města r. 1788.
Název uličky vychází z faktu, že domy na západní straně jsou za sebou postaveny tak, aby každý další byl posunut o jednu okenní osu blíž do ulice. Ta se tím rychle zužuje a stáčí, a domy působí dojmem zvědavosti svých obyvatel, kteří chtějí pozorovat dění na tehdejší hlavní třídě. Jedinečný doklad staré předměstské zástavby. Zvědavá ulička leží asi 200 m od náměstí a asi stejně tak daleko od Zámku Jilemnice. Kromě krásných lidových domů zde najdete také sochu sv. Jana Nepomuckého a součástí Zvědavé uličky je i roubený Šaldův statek, který je umístěn na spodní části uličky nejblíže náměstí a kde dnes najdete stylovou restauraci.

Radnice v Jilemnici -
Na místě dnešní radnice stávala ve středověku patrně rychta. Do dnešní podoby byla upravena po požáru roku 1789, kdy ji nahradila současná klasicistní stavba. Střecha byla roku 1819 snížena a uprostřed se objevila malá věžička s hodinami. Základní budova byla později ještě rozšířena jižním směrem roku 1851. V současnosti zde sídlí Městský úřad Jilemnice.
Na věži nalezneme unikátní opakovací hodiny z poloviny 19. století. Odbíjejí každou čtvrthodinu tak, že z počtu úderů a jejich tónů lze rozeznat počet čtvrtí i celých hodin. Navíc v každou celou hodinu počet celých hodin v jiném tónovém zabarvení opakují.

Budova Dívčí školy -
Budova byla postavena v roce 1898 podle plánů jilemnického architekta Jana Vejrycha. Nádherná pseudorenesanční stavba byla darem Městské spořitelny městu a sloužila jako dívčí škola. Dnes zde sídlí Základní škola J. A. Komenského.

Šaldův statek -
Šaldův statek je architektonickou památkou města. V roce 1998 byl rozebrán a nově postaven blíže k ústí Zvědavé uličky. Před statkem je socha sv. Jana Nepomuckého.

Kamenná kašna -
Kamenná empírová kašna pochází z roku 1836. Její mohutné pískovcové kvádry prošly v letech 1989-1991 opravou. Voda do kašny prýští ze středového sloupku čtyřmi chrliči a fontánkou na vrcholu.

Sousoší Svatého kříže -
Barokní sousoší tvoří trojice soch světic.

Busta Josefa Hanuše -
Bronzová busta Josefa Hanuše (1872-1955), významného českého chemika.

Tyršovo náměstí -
Sloužívalo ještě v 19. století jako dobytčí trh. Na jeho západní straně byla roku 1888 založena nová radnice, přeměněná po založení reálného gymnázia v roce 1913 ve školní budovu. Mezi mnoha později slavnými studenty najdeme i jméno populárního hudebníka a výtvarníka Jiřího Šlitra. Ve středu náměstí je umístěn pomník obětem I. a II. světové války.

Sportovní centrum Jilemnice -
Ve Sportovním centru najdete 25 m plavecký bazén a dětský bazének, saunu, restauraci, kadeřnictví a pedikéru.

Sokolovna -
Původní budova sokolovny vznikla v letech 1895-1896. V polovině 20. století byla konstruována a rozšířena. Před sokolovnou je památník obětem 1. světové války (1914-1918) s bronzovou sochou sokola na vysokém podstavci.

Běžecký areál Hraběnka -
Běžecký areál Hraběnka a jeho závodní běžecké tratě spolu s turistickou trasou „Buď fit“, byl vytvořen na základě dlouholetého zájmu o lyžování v Jilemnici a jejím okolí. Protože Jilemnice je známá jako kolébka českého lyžování, musel nutně vzniknout areál, na kterém by se mohli střetnout zdatnější, ale i začínající běžkaři.
Pro ty zdatnější se tu nabízí závodní běžecké tratě, které jsou rozděleny do více okruhů a pokud projedeme všechny, lze napočítat celkem 20 zdolaných kilometrů. Tyto tratě jsou značeny jinou barvou než trasa turistická a vždy je u nich napsána délka okruhu.
Pro ty, kteří mají raději kratší vzdálenosti, nebo si délku trasy chtějí určit sami, je tu sportovní stadion se svým 1 km dlouhým běžeckým okruhem kolem hřiště.

Plavecký bazén Jilemnice -
Plavecký bazén, sauna, plavecká škola, plavání konjenců, aquaaerobik, bazén.Plavání pro těhotné.

Vyhlídka na Kozinci -
Nabízí působivý pohled na hrabačovské údolí s továrnou Cutisin, a.s., kde vyrábějí umělá střeva pro potravinářský průmysl. Nás však zaujmou především krkonošské hřebeny – charakteristická kupa Žalého s rozhlednou a pro Jilemnicko typická kulisa Kotle a Krkonoše. Již ve středověku jsou na Jilemnicku doloženy měděné doly. Také Kozinec ukrývá ve svém nitru staré šachty a štoly různého stáří. Těžba tu byla naposledy obnovena za I. světové války, ale navzdory obrovskému nedostatku barevných kovů se nevyplácela brzy byla zastavena.

Hrabačovská zvonička -
Prostý půvab hrabačovské zvoničky z poloviny 19. století svědčí o tom, jak citlivě naši předkové dokázali objekt zasadit do krajiny. Zvuk zvonku se odtud navíc krásně nesl celým širokým údolím.

Roztoky u Jilemnice -
Obec Roztoky leží asi 5 km jižně od Jilemnice, severně od Nové Paky. V minulosti byly farní vsí, v níž byl postaven farní kostel již před rokem 1360. Až do roku 1848 spadala obec pod dvě panství. Dolní část obce náležela k panství bradleckému, později kumburskému. Větší část obce s kostelem spadala pod panství jilemnické. Za vlády Marie Terezie a Josefa II byla v Roztokách zřízena škola. Vyučovalo se v domě č. 25 u starého hřbitova. Na škole mimo jiné vyučoval i pokrokový vlastenecký učitel a spisovatel Josef Šír. Do konce 19. století se obyvatelstvo zabývalo převážně rolnictvím a tkalcovstvím. Největšího rozmachu se tkalcovství domohlo po pruské válce. V roce 1895 postavil Josef Horáček továrnu na bavlněné látky. V roce 1914 bylo v Roztokách v chodu 850 tkalcovských stavů, na kterých pracovalo 300 dělníků.

Tuláčkův statek v Kruhu -
V obci Kruh se zachovala bývalá hospodářská usedlost č.p.1 nazývaná podle bývalého majitele Tuláčkův statek. Je umístěna na malém návrší na východní straně obce při silnici do Roztok. Je ukázkou pozdně barokní lidové architektury. Jedná se o roubenou stavbu se zdobeným štítem. Údaje o době jejího vzniku se různí, ale pochází z období kolem roku 1760. Stavebníkem usedlosti byl Jan Horáček, obchodník s plátnem.

Zřícenina hradu Levín -
bytky zříceného hradu se nachází na zalesněném hřbetu Staropackých hor, 3,5 km severně od Nové Paky. Hrad stával nad říčkou Olešskou na srázném ostrohu skalního hřebenu, táhnoucího se od Nové Paky K Levínské Olešnici. Od skalního hřebenu byl na jihovýchodní straně oddělen hlubokým příkopem a obehnán vysokým náspem. Za ním byl další příkop. V náspu na východní straně byla hlavní brána, kterou se vstupovalo do prostorného nádvoří. Vlastní hrad byl až za třetím příkopem a náspem. Dnes z hradu zbyla jen hromada kamení v lesním porostu, zbytky valů a příkopů. Hrad byl patrně založen ve 13. století některým členem z větveného rodu Načeraticů. Již počátkem 15. století bylo levínské zboží připojeno k panství kumburskému, hrad Levín jako sídlo opuštěn a v dobách husitských válek pravděpodobně zpustl. Na severních svazích stejnojmenného kopce je naleziště achátů.

Autor - jessynka

Vranov nad Dyjí - Vranovská přehrada

Město Vranov nad Dyjí -
Vranov nad Dyjí je centrální středisko celého Vranovska. Nachází se na břehu řeky Dyje v těsné blízkosti rakouských hranic.
Městečko, ukryté v romantickém údolí řeky Dyje, s pestrou škálou přírodních krás i památek vytvořených lidskou rukou v průběhu mnoha staletí. Každá z nich by sama o sobě určitě byla dostatečným důvodem k návštěvě tohoto regionu. Jejich jedinečná kombinace však dává Vranovu punc neopakovatelnosti a působí jako magnet. Přitahuje každého, kdo sem jednou zavítá, aby se znovu a znovu vracel.

Historie Vranova nad Dyjí -
Původem patří Vranov mezi nejstarší moravské osady, které vznikaly v podhradí důležitých pohraničních hradů. Během své dlouhé historie městečko překročilo pomyslné hranice zámeckého podhradí zejména v 19. století, kdy jej proslavila vranovská kamenina typu wedgwood. V r. 1816 zakoupil majitel vranovského dominia Stanislav Mniszek místní výrobnu kameninového zboží průměrné kvality. Zdokonalení výrobní technologie a rozšíření produkce přinesly kýžený výsledek, třicátá a čtyřicátá léta se pro továrnu stala obdobím vrcholného rozkvětu. Vyráběl se rozsáhlý sortiment zboží masově pronikajícího na tuzemský i zahraniční trh - kupř. jídelní, toaletní, psací a kuřácké soupravy, ale i květináče, vázy, kávostroje a ohřívače. Koncem čtyřicátých a v průběhu padesátých let se ovšem začaly množit vážné výrobní a odbytové potíže a v r. 1882 byla továrna definitivně uzavřena.

Morový sloup na náměstí -
Je z r.1716 (postavený vlastníkem vranovského panství Heřmanem Michaelem hrabětem z Althannů jako díkuvzdání za zdolání morové epidemie v r 1680), farní římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie (původně románská stavba ze 13, stol, autorem barokní přestavby v letech 1717-1720 patrně Jan Bernard Fischer z Erlachu), Kaple sv. Ondřeje v areálu farního kostela (pozdně románská rotunda s apsidou z 1. pol. 13. stol., v podzemním podlaží kostnice).

Státní zámek Vranov nad Dyjí -
Pohádkově pyšná krása vranovského zámku je dílem Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Vstup do monumentálního sálu předků střeží dvě gigantická sousoší z mušlového vápence věnovaná císařem Karlem VI. majitelce zámku Marii Anně Pignatelli. Sál pak zdobí galerie soch rodu Althannů. Je zde rozsáhlá sbírka kdysi proslulé vranovské kameniny typu Wedgwood a ukázky zámecké bytové kultury z doby klasicismu. Za návštěvu jistě stojí i kostel Nanebevzetí Panny Marie s krásnou barokní výzdobou. Vranovský zámek se nachází na řece Dyji, kousek od Vranovské přehrady. Pochází z roku 1100, avšak jeho současná podoba má svůj původ z velké části v přestavbě z roku 1665. Zámek je otevřen pro turisty od dubna do října. V osmdesátých letech 18. století bylo dostavěno jižní i západní křídlo zámku a vytvořen současný půdorys zámeckého nádvoří. Koncem 18. století byly zámecké interiéry komplexně zařízeny v klasicistním slohu. Vedle dochovaného zařízení je v několika zámeckých místnostech vystavena i vranovská kamenina z produkce zdejší manufaktury v letech 1799 až 1882.

Turistické okruhy ve Vranově nad Dyjí -
Okruh Heleny Mniszkové je asi 4 km dlouhá procházka bývalým Vranovským lesoparkem. Začíná a končí u vchodu do Státního zámku Vranov a zavede nás na některá pozoruhodná místa, například k Felicitině studánce, do areálu předválečných opevnění, k napodobenině antického chrámku, později zasvěcenému Panně Marii Ochranitelce tak zvaná Maria Schutz a k vyhlídce Tanečnice naproti zámku. Celý okruh je středně náročnou procházkou a volným krokem ho lze obejít za necelou hodinu.
Felicitin okruh je necelé 3 km dlouhá trasa mezi náměstím ve Vranově a vranovským zámkem. Při procházce tímto okruhem navštívíme místní část Benátky, okraj lesů Národního parku Podyjí na pravém břehu Dyje a malebnou Felicitinu studánku. Okruh vede středně náročným terénem a pohodlně ho lze absolvovat za necelou hodinu.
Claryho stezka nás dovede z náměstí ve Vranově k tak zvanému Claryho kříži, romantické vyhlídce nad hrází Vranovsé přehrady. Cestou projdeme okolo několika zajímavých památek, například Farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, Mniszkova kříže a Kaple výběrčího. Po výstupu na horní hranu údolí se dostaneme do obce Onšov, odtud zpět do lesa ke Claryho kříži a prudkým svahem k Vranovské přehradě. Výškově náročnější stezka s návratem zpět na náměstí do Vranova po silnici měří okolo 7 km a lze ji pohodlně absolvovat za necelé dvě hodiny.
Okruh Junáckým údolím je žlutě značená turistická trasa začínající a končící před vchodem do Vranovského zámku. Prochází místní částí Benátky, náměstím, zastavěnou částí Vranova a Junáckým údolím s kamenným mostem z roku 1783, který leží již mimo mapu. Trasa je téměř 6 km dlouhá, vede středně náročným terénem a lze ji pohodlně absolvovat za hodinu a půl.

Vyhlídkový kolový vláček -
Projížďka turistickým kolovým vláčkem je příjemným zpestřením návštěvy vranovské přehrady a to i v deštivých dnech, protože vláček je kompletně zastřešen. Jízda potěší nejen dospělé, ale především děti. Jízda se sedmi zastávkami začíná na pláži vranovské přehrady a vede přes hráz, záchytná parkoviště, centrum obce Vranov nad Dyjí až k samotnému státnímu zámku.

Vranovská přehrada -
Vranovská přehrada je v létě populárním místem pro rekreaci, vznikla v 30. letech 20. století přehrazením řeky Dyje.
Přehrada má ideální podmínky pro letní rekreaci, rybolov na Vranovské přehradě, cykloturistiku, příjemné jsou zde jarní a podzimní pobyty v krásné přírodě okolo Vranovské přehrady. Přehrada je oblíbeným místem rybářů s téměř každoročními trofejními úlovky sumců. Nachází se zde pozvolná písčitá pláž a voda v nádrži je nadprůměrně teplá. Dá se zde surfovat, jezdit na jachtě a provozovat další vodní sporty. Možné je také rybaření, protože nádrž je bohatá na ryby. Autem je pláž přístupná z Vranova nad Dyjí nebo od obce Štítary. Díky pozvolnému vstupu do vody je písčitá vranovská pláž vhodná i pro malé dětí. Příznivci aktivního odpočinku zde naleznou volejbalové hřiště, pingpongové stoly, tobogán, půjčovnu loděk, vodních šlapadel a sportovních potřeb.

Historie přehrady -
Přehrada byla vybudována v letech 1930–1933 a její celková plocha je 762,5 hektaru.
V březnu 1930 se začala údolní přehrada (na řece Dyji) u Vranova nad Dyjí (největší vodní stavba v tehdejší ČSR) budovat společně s novým Bítovem, dvěma mosty a inženýrskými stavbami v novém Bítově pod vedením zemského vrchního stavebního rady Ing. Karla Navrátila. Dílo, kde v průběhu stavby pracovalo 2 500 lidí, bylo dokončeno za tři a půl roku a na podzim roku 1933 se vodní nádrž začala napouštět vodou. Uvedení do provozu bylo v roce 1934. Objem vody ve Vranovské přehradě je cca 150 miliónů m3. Vranovská přehrada přijímá také vody Želetavky, která se vlévá do Dyje u hradu Bítova. Nádrž přehrady dosahuje až 1,5 km pod Podhradí nad Dyjí. Celková délka Vranovské přehrady činí 30km, největší hloubka (46m) je přímo u zdi a pod prvním mostem u Bítova dosahuje asi 30 metrů. Hladina Vranovské přehrady má plochu 763 ha a nachází se ve výšce 351 m nad mořem. Brilantní stavba - přehradní zeď Vranovská přehrada vybudovaná jako gravitační zeď z litého betonu. Je vysoká 55 a dlouhá 285 metrů.
První myšlenka na postavení Vranovské přehrady se zrodila již před první světovou válkou. Syn vranovského stavitele Schmidta,student architektury na technice ve Švýcarsku, podal o prázdninách v roce 1903 se skupinou spolužáků návrh na výstavbu přehrady u Vranova nad Dyjí. Řeka Dyje způsobovala v minulosti často záplavy a ničila vše, co jí stálo v cestě. Jediným řešením v této situaci byla stavba Vranovské přehrady, jejíž betonové zdi by zadržely stamiliony kubických metrů vody a sloužila by k využití vodního živlu v podobě výroby elektrické energie v přehradní elektrárně.

Přehrada dnes -
Vranovská přehrada slouží dnes nejen jako významná zásobárna pitné vody, ale je využívána jako centrum rekreace a turistického ruchu. Vranovská přehrada je obklopena lesy, plážemi a chatami. Oplývá mimořádnými přírodními scenériemi, zejména hluboce zaříznutými meandry, skalnatými stěnami, bizarními skalními útvary. Reliéf je pokryt původními listnatými porosty, zejména dubovými, dubohamrovými a bučinami, jehličnany-borovicemi, smrky, modříny. Pro toto území je charakteristická mimořádná rozmanitost rostlinných a živočišných druhů. Klimatické podmínky jsou velmi příznivé v letním období, kdy teplota vzduchu překračuje 30°C a teplota vody se pohybuje mezi 20 až 25°C. Voda ve Vranovské přehradě je po celou sezónu čistá, bez sínic. Patří mezi nejteplejší přehrady v republice. Malebná zákoutí Vranovské přehrady- Moravského Jadranu, (jak je nazývána tato oblast), lákají k rekreaci tisíce návštěvníků z domova i ze zahraničí.
Dominantním objektem na Vranovské přehradě /vranovská pláž/ je také Lávka pro pěší, (most přes Švýcarskou zátoku), postavená v letech 1992-1993, spojující pláž s hrází.

Camp Pláž Vranovská přehrada -
Rekreační areál Vám nabízí koupání v nádherném prostředí a čisté vodě.
Za příznivého počasí se návštěvníkům zdarma promítají filmy v letním kině přímo na pláži, a to 4x v týdnu. Pořádají se animační programy, loutkové divadlo, o víkendech probíhají různé kulturní programy např. Vranovské léto, Výlov sektu, Miss pláž.
Sportovní nadšenci uvítají několik stolů na stolní tenis a několik víceúčelových hřišť, která se dají využít ke hraní volejbalu, nohejbalu, petanque, basketbal, atd.

Chatová osada U Tobogánu -
Chatová osada je umístěna přímo na hlavní pláži Vranovské přehrady. Od vody je vzdálená cca 100 m. Je ideálním místem jak k prožití rodinné rekreace, tak i pro sportovně založené klienty, pro které je zde připraveno mnoho turistických tras do překrásného okolí Vranovské přehrady s návštěvou Vranovského zámku, zříceniny Cornštejn, hradu Bítov, města Znojma a Telče. nabízí se zde i možnost sportovního vyžití, např. volejbal, stolní tenis, softtenis atd.

Chatová Osada U Lesa -
elý oplocený areál chatové osady se nachází těsně nad hlavní pláží v borovém lese. Od vody je vzdálená cca 300 m. Je ideálním místem jak k prožití rodinné rekreace, tak i pro sportovně založené klienty, pro které je zde připraveno mnoho turistických tras do překrásného okolí Vranovské přehrady.

Chatová osada Slunečnice -
reál se nachází v nejatraktivnější části Vranovské přehrady v klidném lesním prostředí cca 200 m od hlavní pláže v lokalitě zvané Štítarský les. hlavní pláž Vranovské přehrady v areálu je hostům k dispozici stylová pivnice, vinárna s TV, společenská místnost s TV, biliár, kuželky, volejbalové hřiště, stolní tenis, ohniště, kolotoče, houpačky a pískoviště pro děti.

Cornštejn -
Zřícenina mohutného hradu byal vypálena vojsky českého krále Jiřího z Poděbrad, který tak ztrestal loupeživého majitele panství. Dnes se tyčí nad hladinou řeky Dyje zbytky hradu, které na Vás dýchnou svou tajemností.

Autor - jessynka

Znojmo je město, které se nachází na jižní Moravě, 52 km na jihozápad od Brna, na levém břehu řeky Dyje.

Město Znojmo -
Městská památková rezervace s celou řadou gotických kostelů. U znojemského hradu se tyčí nejvýznamnější památka. Románská rotunda z počátku 11. století. Historické jádro města lze zhlédnout z radniční věže a v parném létě je příjemná prohlídka středověkého znojemského podzemí. U nedalekého hraničního přechodu Hatě je na několika hektarech obchodní a zábavní centrum. á 36 000 obyvatel a je to jedno z nejstarších měst v České republice – jeho historie začala již za dob Sámovy říše (5. století). Roku 1226 bylo Znojmo Přemyslem Otakarem I. povýšeno na město. Za návštěvu stojí především historické centrum města s křivolakými uličkami, romantickými vyhlídkami a stylovými zákoutími. Najdete v něm také mnoho památek.

Městské opevnění -
Je symbolem významu Znojma ve středověku, bylo tvořeno několika pásmy hradebních zdí a čtyřmi branami. Zesíleno bylo množstvím věží, bašt a vodními příkopy. Nejstarší hradební pás, vystavěný v souvislosti s vysazením středověkého města v průběhu 13. století, je nejmohutnější, nejlépe dochovaný, obklopuje celé historické Znojmo. V pravidelných intervalech se zde střídají tu hranolové, tu válcové věže. Nejvyšší z nich lze spatřit v Horním parku.

Horní brána -
Zvaná též Pražská, byla velmi důležitým prostupem v opevnění Znojma, kudy do města přicházela tzv. haberská stezka z Čech. V nejstarším období (13. století) tvořil bránu klenutý vjezd skrze vnitřní hradební pás, chráněný vysokou hranolovou věží.

Radniční věž -
Věž je považována za symbol města, má 80 metrů. Po celý rok je přístupná a můžete se tak zde pokochat vyhlídkou na město a okolí. Věž postavil v letech 1445 - 1448 mistr Mikuláš ze Sedlešovic v pozdně gotickém slohu. Na zdivu jsou vytesány dva nápisy, které nám říkají dobu jejího vzniku. Věž je i s kopulí vysoká 79,88 m. Objekt je postaven na skále a jeho základy jsou hluboké až 3 m. Věžičková střecha byla nejdříve pokraty břidlicí, ale v roce 1592 byla nahrazena mědí. V minulosti měla věž velký význam – byl na ní strážný, který měl ve dne i v noci sledovat město i okolí. Tato činnost zde byla vykonávána až do roku 1924.
Dnes tato stavba slouží jako vyhlídková věž, ze které je za jasného počasí velmi krásný pohled na široké okolí a v dálce lze pozorovat výběžky Českomoravské vrchoviny na severozápadě a Pálavské vrchy. Za velmi dobré viditelnosti můžeme zahlédnout i vrcholky vzdálené vrcholky rakouských Alp.

Masarykovo náměstí -
Hlavní náměstí ve Znojmě, nachází se na něm i radniční věž.

Podzemní chodby -
Chodby jsou dlouhé celkem 30 kilometrů a rozprostírají se v několika patrech pod celým centrem města. Znojemské podzemí je labyrint navzájem se proplétajících podzemních chodeb, místy až čtyřmi patry nad sebou, o celkovém rozsahu cca 25 km. O přesném datu a účelu jejich vzniku neexistují žádné písemné záznamy v městských kronikách. Do tajemna můžete nahlédnout na nové prohlídkové trase s pohádkovým až hororovým laděním. Rozlehlé bludiště podzemních chodeb a sálů, situované pod celým areálem středověkého města, vzniklo v průběhu 14. až 15. století propojením sklepních prostor jednotlivých měšťanských domů a paláců. Smyslem tohoto propojení byla snaha ochránit obyvatele města před útrapami spojenými s obléháním města a případným rabováním cizích vojsk přímo ve městě po jeho dobytí. Labyrint pod městem je několika chodbami propojen s okolní krajinou, což mohlo právě v dobách války a obležení být klíčové pro zásobování měšťanů. Podzemí mohlo poskytnout útočiště obyvatelům města i na dlouhou dobu - prostory byly odvětrány řadou šachet, sklepní ohniště či krby byly propojeny s komíny městských domů, vykopáno zde bylo několik studen a odvodňovací systém.

Znojemský hrad -
Hrad z 18. století byl přestavěn na zámek a dnes slouží jako muzeum. Dříve románský hrad, později přestavěný na barokní zámek. To je dnešní dominanta města Znojma. Řeka Dyje tvořila přirozenou obrannou překážku proti Rakousku. Proto v těchto místech vždy stávalo opevněné místo, které bylo opěrným bodem při obraně hranic. Původně zde tedy bylo slovanské hradiště a za Břetislava I. v první polovině 11.století sem bylo přeneseno sídlo znojemských údělných přemyslovských knížat. Z románského hradu se po přestavbě na trojkřídlý barokní zámek dochovaly zejména rozsáhlé sklepy. Na nádvoří je Břetislavská studna s dřevěným rumpálem. V prostorách zámku je dnes umístěna expozice Jihomoravského muzea věnovaná historii Znojma.

Rotunda sv. Kateřiny -
Nachází se v areálu hradu, je zařazena mezi národní kulturní památky. Unikátní památka přemyslovského knížecího hradu, jeden ze symbolů českého státu. Na základech hradu z 1. pol. 11. století byl počátkem 18. stol. vybudován barokní zámek.
Expozice k dějinám Znojemska od pravěku do konce 19. stol., lapidárium a hradní podzemí. Výklad je zajištěn formou Audioguidů" ve 12 jazycích. Vstup podmíněn příznivými klimatickými podmínkami.

Loucký klášter -
Byl založen v roce 1190, za husitských válek zničen a poté znovu budován v barokním stylu. Z původních konventních budov, které vystavěli premonstráti ve 13. století, stojí do současnosti pouze severní ambit s jedním původním oknem. Z plánů na nový konvent bylo realizováno jen jednou křídlo z pánovaných čtyřech. Východní křídlo, tzv. císařské, má monumentální schodiště vyzdobené freskami a medailony

Minoritský klášter -
Z původního gotického kláštera z poloviny 13. století, v němž byl po bitvě na Moravském poli v létech 1279 – 97 pohřben český král Přemysl Otakar II., se dochovala část gotického ambitu a torzo chrámové zdi.
Od konce 40. let 20. století slouží účelům muzea, které bylo založeno roku 1878 jako jedno z nejstarších na jižní Moravě. Jsou zde uloženy bohaté přírodovědné, archeologické i historické sbírky a umístěna odborná pracoviště. Ve stálých expozicích je prezentován výběr ze sbírek živé přírody, neživé přírody, archeologie, kovářství a unikátní sbírky orientálních zbraní.

Městská plovárna Louka -
Aquapark nabízí kondiční a rekreační bazény, ostrov s proudovým kanálem, vodní atrakce, skluzavky, tobogán, hřiště pro plážový volejbal, míčové hry, streetball, stolní tenis, dětské brouzdaliště, hřiště s prolézačkami a pískoviště.

Koupaliště Pohoda -
Plavecký a rekreační bazén, dětské brouzdaliště, tobogán, skluzavka, vodní jeskyni, masážní lůžka. Součástí koupaliště jsou hřiště na plážový volejbal, tenis a víceúčelové hřiště s umělým povrchem, dětské hřiště, půjčování slunečníků a sportovních potřeb.

Muzeum ve Znojmě -
Jihomoravské muzeum založené v roce 1878 otevřelo svou první expozici roku 1889. Byla zaměřena na památky minulosti Znojma. V roce 1910 došlo k významnému mezníku v dějinách instituce. Tehdy byly sbírky, díky kustodu Antonu Vrbkovi, přesunuty do prostor znojemského hradu. Celý hrad spolu s památnou rotundou získalo muzeum do své správy roku 1920. Změna jeho názvu na Jihomoravské krajinské muzeum v roce 1931 odráží rozšíření muzejní činnosti na celý region. Po druhé světové válce muzeum postupně získává charakter odborného ústavu a rozšiřuje svoje expozice a depozitáře. Muzeum, které bylo založeno v roce 1878, v současnosti spravuje několik stálých expozic ve Znojmě i okolí a ve svých sbírkách uchovává přes 300 000 předmětů. Jihomoravské muzeum se zaměřuje na botaniku, geologii a zoologii regionu včetně území Národního parku Podyjí. Muzeum pečuje o historické památky a o bohaté sbírky umělecké. Muzejní knihovna má ve svých fondech uloženy i vzácné staré tisky z oficíny premonstrátského kláštera v Louce.

České muzeum motocyklů -
Unikátní výstavní a rekreační areál vzniklý postupným spojením třech sousedních usedlostí. Expozice asi 150ks historických motocyklů a automobilů.

Hatě u Znojma -
Hatě leží na hranicích mezi Českem a Rakouskem u Znojma.
Hatě je outletový komplex, který nabízí nepřeberné množství obchodů. Na ploše okolo 23 000 čtverečních najdete různé outlety prodávající od oblečení, bot, doplňků, přes hračky až po šperky. Hatě patří mezi vůbec první outlety v naší republice. Freeport outlet připravuje pro svoje zákazníky velmi zajímavé aktivity. Když pomineme dětský koutek, který ve Freeportu funguje denně, doprovodný program je opravdu bohatý. Na Vánoce se konají Mikulášské dny, kdy děti dostávají pozornosti od outletu. Každoroční součástí chodu tohoto nákupního centra je i dětský den. Hatě vás můžou překvapit i Dance show, která se zde koná. Akce jako Women´s day nebo Man´s vypovídají sami za sebe.

Autor - jessynka

V malebné krajině posledních výběžků Drahanské vrchoviny, v severozápadní části okresu Olomouc, leží obec Bouzov.

Obec Bouzov -
V malebné krajině posledních výběžků Drahanské vrchoviny, v severozápadní části okresu Olomouc, leží obec Bouzov.
Bouzov nese jméno patrně po svém zakladateli Búzovi z Búzova, který byl prvním známým držitelem obce počátkem 14. století. Ten dal také postavit zdejší hrad, jenž měl střežit obchodní stezku vycházející z Olomouce údolím Třebůvky až k Jevíčku. Až do 17. století se na Bouzově vystřídalo několik českých šlechtických rodů, z nichž nejznámější byli pánové z Kunštátu a Poděbrad, dokonce se má za to, že se zde narodil Jiří z Poděbrad. V roce 1695 prodal kvůli dluhům poslední český majitel celé Bouzovské panství řádu Německých rytířů.
Až v roce 1850, v rámci nového správního řízení, se Bouzov stal součástí nově vzniklého okresního hejtmanství v Litovli. Vymanil se tak po právní stránce ze závislosti na majiteli panství řádu Německých rytířů. Rozhodující pozice velkostatku řádu však přetrvala. Celkově lze Bouzov druhé poloviny 19. století charakterizovat jako poměrně chudé městečko, hospodářsky závislé na bývalé vrchnosti.
Nejvýznamnější událostí v dějinách obce se stala na přelomu 19. a 20. století velkorysá přestavba hradu, kterou uskutečnil nový velmistr řádu, arcivévoda Evžen Habsburský. Přestavba ovlivnila i celkový vzhled městečka, neboť výrazně stoupl počet zdejších obyvatel. Bouzov se stal kulturním a společenských střediskem celého okolí.

Hrad Bouzov -
Původně gotický hrad z počátku 14. století, romanticky přestavěný na přelomu 19. a 20. století pro arcivévodu Evžena Habsburského. Romantické interiéry s historicky cenným zařízením, bohatou výzdobou malířskou, řezbářskou a kovářskou. Muzejní expozice ve velké výstavní síni. Uvnitř hradu je toho opravdu spousta k vidění, tohle je například nádherná postel, která je v ložnici velmistra řádu německých rytířů, který vlastnil Bouzov až do II. světové války. První zmínky o hradu jsou z počátku 14. stol. Téměř do konce 15. stol. hrad náležel pánům z Kunštátu. Z tohoto rodu pocházel i pozdější český král Jiří z Poděbrad, který se snad narodil právě na tomto hradě. Až do konce 17. stol. se majitelé často střídali. Od r. 1696 až do r. 1939 pak hrad patřil řádu německých rytířů. Spolu s majiteli měnil hrad svůj účel i podobu. Na počátku byl menším strážním hradem. V 15. stol. byla zejména rozšiřována jeho obranyschopnost, od 17. stol. hrad ztrácel svou vojenskou funkci a stával se výhradně obytným objektem. S příchodem německých rytířů ztratil i tuto funkci, jelikož správní centrum řádu bylo v Bruntálu. Hrad rychle chátral. Současná podoba hradu pochází z rozsáhlé přestavby na přelomu 19. a 20. stol. Tehdy jej arcivévoda Evžen nechal přestavět v romantizujícím slohu na své letní sídlo.

Prohlídka hradu -
Romantické interiéry s bohatou malířskou a řezbářskou výzdobou místních lidových umělců, vybavené dobovým mobiliářem. Expozice je rozdělena do čtyř návštěvních tras:
Klasická trasa - podává ucelený obraz hradu Bouzova. Jídelny velmistra a hostů, sloupová síň, rytířská chodba s pokoji pro hosty, koupelna, ochoz, pokoje koadjutora (Alžbětin palác), hala, knížecí pokoje, audienční sál s předpokojem, místnosti služebnictva - jídelna, pokoje a koupelna, archiv, kaple, zbrojnice.
Velká trasa - vhodná pro návštěvníky s hlubším zájmem o historii. KLASICKÁ TRASA + soukromý byt velmistra Evžena (předpokoj, pracovna, ložnice, pokoj komorníka), apartmá velmistrova pobočníka s instalací sbírky grafiky, komplex hradní kuchyně ("studená", centrální a umývárna), místnosti služebnictva (jídelna, pokoje a koupelna), archiv, šatna hradní kapely.
Zámecká trasa - interiérová instalace 13 pokojů v předhradí ve stylu bydlení nižší úřednické šlechty. Modrý pokoj s vedutami hradů a zámků, zelený salon velmistra Viléma, růžová ložnice s akvarely řádových sídel, knihovna, malý salonek a malá ložnice, přijímací pokoj, pánská ložnice, dámský salon a dámská ložnice, jídelna, zelená ložnice a čínský salonek.
Trasa "Kam se nechodí" - tajná chodba s velmistrovou světničkou, boční schodiště, "síň rytířů kruhového stolu", místnost stráže, půda, tzv. přádelna, obranný systém hradu (padací most, padací mříž, obranný ochoz s cimbuřím), místnost padací mříže, jižní sklepení ("knechtovna").

Vývoj hradu -
počátkem 14. stol. — písemně doložen hrad Bouzov postavený nad potokem Špránkem
v pol. 14. stol. — vybudován na jižní straně kamenný palác
ve 14. stol. — hrad podstatně rozšířen o předhradí (příkop, val, hospodářské budovy, nové hradby)
na poč. 15. stol. — vybudována hradba s baštami a hranolová bašta s bránou a parkánová zeď
v pol. 15. stol. — stavba obytného paláce na severu, zpevněna hradba, opravena hláska
v r. 1499 — započla stavba východního paláce a spojila obě obytné budovy
koncem 16. stol. — postihl hrad požár, byla zničena hláska
v r. 1617 — započala stavba jižního palácového křídla
na přelomu 19. a 20. stol. — hrad zcela přestavěn do romantické podoby

Hrad je údajně rodištem českého krále Jiřího z Poděbrad. Objekt častého zájmu filmařů (pohádky, např. O princezně Jasněnce a létajícím ševci).

Stáj pod hradem -
Ve stáji si můžete užít vyjížďku krásnou přírodou Bouzovska, a to jak přímo v sedle, tak pohodlným kočárem či ve formanském voze pojízdné hospodě.

Galerie v podhradí -
Pokud hledáte nevšední zážitky, navštivte HISTORICKÝ AREÁL,
který se nachází v pěkném přírodním prostředí v těsné blízkosti pohádkového hradu Bouzova. Specialitou tohoto ojedinělého kulturního zařízení jsou historicky laděné, zábavně naučné programy, které jsou svým obsahem zaměřeny pro všechny věkové kategorie návštěvníků.

Sklářská minihuť -
Uvedena do provozu jako součást historického areálu „Galerie v podhradí“ Bouzov v roce 2002. V současné době je minihuť v provozu pouze v zimních měsících. Vyrábí se zde dekorativní sklo hutní technikou např. těžítka a skleněná zvířátka, foukáním repliky historického skla.

Minikáry u Bouzova -
Sportovní formule Bouzov jsou minikáry s nožním řízením a brzdami ovládanými ručně. Můžete na nich zažít skvělou zábavu . Po speciální dráze ze zámkové dlažby o délce 525 m a šířce 2,2 m se můžete svést svahem dolů ( samospádem ) rychlostí, jakou si sami zvolíte a zpět na místo startu se nechat vyvést vlekem po dráze o délce 196 m. ( Délka dráhy celkem 721 m .) Pohledem od horní stanice máte celou dráhu jako na dlani.
Areál minikár „Sportovní formule“ je umístěn v krásném přírodním prostředí v Bouzově, při vjezdu na parkoviště hradu u hřiště po levé ruce, vzdálenost od vchodu do hradu cca 350 m. V areálu se také nachází provoz horských koloběžek.

Okolí Bouzova

Bílá Lhota -
Zámek od r. 1437 je v pramenech uváděna tvrz v Bílé Lhotě. Tvrz se několikrát uvádí v 15. i 16. století. Majitelé se až do počátku 18. stol. velmi rychle střídali. V r. 1720 koupil statek s tvrzí Markvart Hochberg z Hennersdorfu. Asi ve 40. letech 18. stol. přestavěli Hochbergové tvrz na barokní zámek. O přestavbě není známo nic bližšího. V 1. polovině 19. stol. na zámku pobýval německý hudební skladatel Konradin Kreutzer. Jan Vojtěch Speil z Ostheimu, který byl majitelem zámku od r. 1792, založil u zámku park v anglickém stylu. Tento park se zásluhou Quida Riedla změnil po r. 1926 ve významný dendrologický park s mnoha druhy vzácných stromů a keřů z Ameriky i Asie. Dnešní podoba zámku je z počátku 19. stol. Jedná se o jednoduchou jednopatrovou budovu se čtyřmi křídly a malým nádvořím. Od r. 1965 budoval Vlastivědný ústav v Olomouci v parku oblastní arboretum.

Větrný mlýn německého typu Háčky -
Netypický dřevěný mlýn s šesti ramenným větrným kolem postavený na střeše budovy pochází z roku 1923. Nahradil mlýn německého typu, který zde stál asi od roku 1826 a v roce 1911 vyhořel. Jedná se o ojedinělou konstrukci malého dřevěného mlýna s otáčivou střechou umístěného na zděné budově, ve které bylo veškeré mlecí zařízení. Mlýn je lehce kuželový, spodní průměr je 2,2 m. Větrné kolo o průměru 7 m má šest křídel. Samotné křídlo je dlouhé 2,5 m a má plochu 3,7 m2. Střecha i celý mlýn je překryt térovou lepenkou. Hřídele a převodová kola i pásová brzda jsou kovové. Mlýnské složení o průměru 0,8 m bylo poháněno zdola řemenovým převodem. Dřevěné části mlecího zařízení se však již nedochovaly. Mlýn pouze šrotoval a vyráběl kroupy, později již pomocí motoru. Současní majitelé koupili mlýn nefunkční v roce 1965. Vzhledem k tomu, že nebyl památkově chráněn mohli většinu zařízení, které jim vadilo v bydlení odstranit. Dnes slouží objekt k trvalému bydlení. V zahradě najdeme mnoho různých mlýnských kamenů.

Javoříčské jeskyně -
Jeskyně s bohatým výskytem heliktitů. Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Podstatná část jeskyní byla objevena při několikahodinovém namáhavém průstupu nižším patrem již v roce 1938, další partie pak byly postupně objevovány především v padesátých letech. V současné době je známo přes 3,5 km chodeb, z nichž 788 metrů je zpřístupněno pro veřejnost. Jeskyně má překrásnou krápníkovou výzdobu, jejíž bohatost vyniká ve dvou mohutných prostorách ? Suťovém dómu a dómu Gigantů. Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů, je zde bohatý výskyt i tzv. heliktitů, což jsou krápníky, které rostou proti zákonům gravitace. Dominantou je též přes 2 metry vysoká záclona. Veřejnosti nepřístupné nižší patro tvoří složitý labyrint chodeb propojených propastmi, upadající do hloubky až 60 metrů a dodnes není zcela prozkoumáno.

Mladečské jeskyně -
Mladečské jeskyně se nacházejí nedaleko chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů je vytvořen ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemní prostory jsou místy bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky. Mezi nejkrásnější partie patří tzv. Chrám přírody a Panenská jeskyně. Jeskyně byla známa od pradávna a je mimořádně významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Vedle kostí dnes již vyhynulých pleistocenních obratlovců zde bylo nalezeno mnoho koster lidí starší doby kamenné s četnými doklady o jejich činnosti (kamenné nástroje, ohniště).

Autor - jessynka