Kdy a jak učit děti jazyky

Proč mají malé děti tuto schopnost? Vědci se domnívají, že to souvisí to s tím, že čím dříve se člověk naučil mluvit, tím větší šanci měl na přežití. Mohl rychle reagovat na spásné příkazy, jako „Zastav!“ nebo „Utíkej!“. Jakmile se osvojování jazyka rozběhne, věnuje mozek energii jiným věcem, a nepoužívané funkce slábnou.

Nemluvňata a malé děti dokážou rozlišit zvuky jakéhokoliv jazyka na světě. Miminka slyší hlas své matky ještě před narozením a jako novorozenci poznají rytmus svého rodného jazyka. Dítě rozumí zvukům všech jazyků na celém světě a dokáže je rozlišit hned po narození. Nejmenší součásti zvukové stránky řeči či základní stavební kameny jazyka se nazývají fonémy a z opakovaných studií plyne, že dospělí nejsou ke vnímání fonémů naladěni tak dobře, jako nemluvňata. Schopnost rozlišit mezi jemnými fonetickými rozdíly hlásek v jiných jazycích, která umožňuje naučit se bezchybnou výslovnost se ale vytrácí již kolem 6-9 měsíce života.

„Nemluvňata a malé děti mají již od narození neuvěřitelnou schopnost učit se a jedinečné vybavení na to osvojit si základní stavební kameny jednoho či více jazyků,“ uvedla Dr. April Benasichová, ředitelka Laboratoře pro studium raného období dítěte v Centru pro molekulární a behaviorální vědu o nervovém systému na Rutgers University. „Mozek při svém vývoji mimovolně mapuje zvuky a obrysy jazyků, které jej obklopují, a zaznamenává zvukové vzory a jemné rozdíly mezi zvuky. Je to ideální doba, kdy děti seznámit s cizími jazyky a povzbudit je k učení více jazyků.”

Kolem pátého roku života, se pak okno raného učení řeči začne zavírat. Je to období, kdy si děti osvojí svou mateřštinu (nebo mateřštiny) a pomalu začnou ztrácet schopnost naučit se další jazyk bez „učení“.

Vždy, když dítě přijde do styku s cizím jazykem, zdokonaluje se u něj i vývoj primárního jazyka a jeho celkové kognitivní schopnosti. Přestože vědci dál zkoumají, jak snadno a rychle si dítě osvojuje jazyk, odborníci se již shodli na nutnosti upustit od myšlenky, že bilingvismus může být pro malé dítě matoucí. „Tuto hypotézu jednoznačně vyvrátili ve své studii Elizabeth Pealová a Wallace Lambert na McGill University v Montrealu, v níž dokázali, že bilingvní děti mají nad monolingvními obecně převahu v celé řadě inteligenčních testů a různých stránek úspěchů ve škole,“ uvedla Dr. Ellen Bialystoková, profesorka psychologie na York University v Kanadě.

O souvislosti mezi bilingualitou a lepším IQ hovoří i výsledky výzkumu týmu Dr. Andrea Mechelliho z londýnské University College London otištěné v časopise Nature, které dokázaly, že hustota šedé kůry mozkové na snímcích levé části mozku byla u bilingvních dětí větší než u dětí, které mluvily jen jedním jazykem. Levá strana mozku zpracovává informace a kontroluje různé aspekty smyslového vnímání, paměti a řeči. Dr. Mechelli zjistil, že zvýšení hustoty je nejvýraznější u dětí, které se naučily cizí jazyk do pěti let.

Jak na to

Období krátce po narození a rané dětství poskytuje ideální příležitost, kdy můžete své dítě zcela ponořit do cizího jazyka. Děti získávají schopnost porozumět mnohem dříve, než se naučí mluvit, a prostředí bohaté na jazyky je pro ně velmi přínosné. Je to proto, že se učí poslechem. Z výzkumu je patrné, že čím více slov děti slyší, tím rychleji se naučí mluvit. Častý každodenní styk se slovy a aktivní sociální zapojení pomáhají k dokonalejšímu vývoji mozkových drah, které podporují učení jazyků.

Nejlepší je samozřejmě aktivní učení založené na interakci s dítětem, která probíhá v angličtině. Pro miminka a batolátka nepřichází v úvahu (a ani nejsou nutné) typické školní hodiny angličtiny. Stačí mluvenou angličtinu zařadit do běžného života. Používáme ji při hrách, při jídle, při koupání i při procházce v parku. Vhodným doplňkem je i pasivní učení pomocí přehrávání písniček a videí, ve kterých vystupují rodilí mluvčí. Stejně jako v mateřštině, hovořit můžeme o čemkoliv co dítě zajímá. Není třeba čekat až si dítě osvojí jedno téma než přejdeme na druhé. Pokud dítě bude denně vystaveno takovémuto aktivnímu a pasivnímu učení angličtiny (nebo jakéhokoliv jiného jazyku), osvojí si porozumění a později i výslovnost naprosto přirozeně.

Pokud umíte dobře anglicky, zvládnete to sami. Pokud ne, jsou k dispozici programy jako Go Kids English (www.gokids.cz), které učí děti angličtině tak, jako by to byla jejich mateřština. Tedy přirozeně zábavnou formou při hrách a písničkách. A protože se v raném věku vlastně vše učí zároveň, jsou tyto kurzy hodinami her, hudby a cvičení, která probíhají v angličtině a pomáhají dětem kromě angličtiny i v psychomotorickém vývoji.

Jak poznáme, že nemluvně rozumí

Pokud představíme angličtinu dětem, které ještě nemluví ani ve svém mateřském jazyce, nabízí se otázka, jak poznáme jestli dítě angličtině vůbec rozumí. Nevyvratitelný důkaz získáme až dítě začne komunikovat. Pokud čekáme na slova, můžeme čekat až do 18ti nebo 24 měsíců. Rodiče, kteří používají znakovou řeč, speciálně vyvinutou pro slyšící miminka a batolata, s dětmi komunikují někdy až o rok dříve. A kromě jiného se tak také dozví, že dítě vnímá angličtinu jako by to byla druhá mateřština.

Z vlastní zkušenosti vím, že moje dcera v 15ti měsících používala asi 30 znaků a reagovala znaky jak na češtinu, tak i na angličtinu, což byl pro nás neomylný důkaz, že oběma jazykům bez problémů rozumí. V té době již uměla také vyslovit asi 15 slov. Zajímavé je, že děti začnou používat slova v jazyku, ve kterém jim jdou snadněji vyslovit. Takže se stane, že určité slovo dítě začne vyslovovat jen v jednom jazyku a ekvivalent v druhém jazyku přijde až později. Pokud však dítě na daný výraz zná i znak, komunikace kvůli neschopnosti vyslovení slova nevázne.

Znakování dětem pomůže dorozumět se dříve, než se naučí mluvit a tím podpoří zájem o komunikaci jako takovou a vytvoří most mezi jazyky, které děti učíme. Už v tomto raném věku pochopí, že jeden výraz, který vyjádří znakem, je také možné vyjádřit pomocí různých zvuků (slov ve více jazycích). Více o metodě znakové řeči Baby Signs, najdete na www.babysigns.cz .

Autorka článku: Ing. Michaela Tilton, MBA